3.2.2011
Z mého deníku - první velké zážitky
Pocházím z Tetína u Berouna. Kdo neví, kde to je, tak kousek od Berounky, kousek od Karlštejna, kousek od Konopiště a dalších krásných míst středních Čech.
Jsem červená fenka německého pinče, narodila jsem se 14.11.2010 a moje máma je Aura z chovné stanice Čertovo kopýtko. Vůbec se jí barvou nepodobám, protože ona je černá, ale vše ostatní mám jako ona. Můj otec je Don z chovné stanice(Harmony star) a ten je můj vzor. Oba jsou moc krásní a výstavní kousky. Kéž bych byla jako oni.
Mám se moc dobře u své skvělé paničky na Vsetíně, protože se mi hodně věnuje, dělá se mnou hlouposti, pere se se mnou a mazlí a hlavně dobře živí. Nejraději mám vepřové uši a piškotky. Ale musím žrát i něco jiného. Venku je ještě velká zima, mráz a já moc ráda venku neběhám. Tak ještě dělám doma loužičky. Ale dnes, 3.2.2011 jsem udělala paničce moc velkou radost, protože jsem se venku úplně skvěle vyvenčila.
No a taky mám hodné kamarády, Pavlínku a Bořka, jsou pro každou srandu a hru. Pavlínka je na mě trošku přísnější, musím ji poslouchat a taky mě nutí dělat ne moc příjemné věci, jako podat pac, sednout, lehnout či plížit. ale asi to patří k psímu životu. Bořu nejraději přelézám a podlézám, lechtám čumákem, trhám mu oblečení a přidávám mu spostu práce s kabely od internetu, které mi překáží v útěku z mého velkého pokoje, když zůstanu doma sama.
Zahrada je zatím na mě moc velká, ale to bude paráda, až si zahrabu s hraboši a udělám si tady několik tunelů. Jen ten rybníček se mi nezamlouvá, led byl dost tenký, ale ještě že mě hlídají, jinak by to nedopadlo asi dobře. Už si dám pozor.
A taky kočka u babičky si bude za pár týdnů muset najít nějaký úkryt. Zatím mě šmíruje a stojí za dveřmi na špičkách a panáčkuje jako zajíc, aby mě viděla a poznala. Znechuceně odešla a dala mi najevo, že jsem jí úplně fuk. Jen počkej, Zajíci! No vlastně Kočko!
Mám taky hodné veterinární lékaře, slečnu doktorku a pana doktora. Zatím jsem jim nic neudělala a zuby si tak nechám na nějakou příští návštěvu. Asi příští týden, kdy mi píchnou očkování proti vzteklině.
Doufám, že se neztratím, protože mám pod kůží malé zrnko rýže, vlastně čip. A funguje.
Zážitků je už dost a největší byl zřejmě z cesty do nového Domů, jak říká panička, a ze školy, kde jsem byla na první návštěvě a na psích křtinách. Tam je lidí! Asi je budu muset občas pohlídat a některé kousnout do řiti, aby byli zticha.
No tak to je z mého prozatímního deníku vše. Ještě fotky ve fotogalerii, ty jsou taky dobré.
Je 3.února 2011